Dort Muravejnik aneb sladké chutě východních krajin

Když mě honila mlsna a všechny recepty se mi zdály fádní, rozhodla jsem se pro něco úplně jiného a sáhla jsem po receptu dortu, který znám z dětství. Dort se v originále nazývá "Muravejnik" ("Муравейник") a znamená mraveniště. Je známý a oblíbený jak na Ukrajině, tak i v Rusku. Vycházela jsem z tohoto receptu v ruštině: http://www.povarenok.ru/recipes/show/4118/.

Přísady:
3,5 hrnku hladké mouky
0,5 hrnku cukru krystalu
400 g smetany (v původním receptu udávají 200 g, ale mně to při vaření nestačilo)
400 g másla
mlýnek na maso (ne, nedělám si legraci)
pečící papír
hmoždíř (využije se jeho palička)
ruční mixér (nemusí být, ale když je, usnadní práci)
1 konzerva (cca 400 g) Salka či Tatra sladkého převařeného mléka (i když v receptu doporučují nevařené, které se má vlastnoručně převařit, nechtěla jsem riskovat a kupovat jiné, u kterého jsem si nebyla jista, že je to správné, plus jsem nechtěla vařit půl druhé hodiny jenom to mléko, jak doporučují...)
trochu soli a 1 lžička sody (ale nemusíte to tam dávat, já jsem tyto dvě ingredience vynechala)

POZOR! Rada do začátku: nechte přes noc máslo roztát mimo ledničku. Také si uvědomte, že se dort nakonec nechává na noc v lednici, takže s tím počítejte (v receptu píší minimálně o třech hodinách v lednici, ale přes noc je to lepší (což tam taky zdůrazňují)).

Postup:
Zapneme troubu a necháme rozehřívat.

Nejprve prosejeme mouku a vmícháme 200 g másla, veškerý cukr a veškerou smetanu. Tu doporučuji přidávat postupně, abyste vychytali správnou konzistenci: těsto se nesmí drolit, ale ani téct. Pokud chcete přidat sůl a sodu, můžete.

Připravíme mlýnek na maso a po "kouscích" vytvoříme takovéto části:

Zdroj: http://www.povarenok.ru/recipes/show/4118/

Stejně jako na obrázku vyskládáme přemletým těstem plech pokrytý pečícím papírem a necháme péct na 180 stupňů dozlatova. Těsto by se nemělo spálit, ale ani být jemné. Perfektní jsou zlatavé a tvrdé, drolící se kousky. Já jsem pekla přibližně 30 minut, ale doporučuji hlídat a zkoušet tvrdost individuálně.

Poté, co je těsto zlatavé a tvrdé, použijeme plastovou mísu, kam dáme zatím jen část těsta, a rozdrtíme jej paličkou od hmoždíře. Kousky, které vzniknou, nemají být velké, ale ani z nich nemají vzniknout jenom drobky (ty vzniknou každopádně a podle receptu jsou to ony, které drží krém a vlastně celý dort pohromadě). Má to vypadat takto:

Zdroj: http://www.povarenok.ru/recipes/show/4118/

Čas po dopečení a rozemletí věnujeme přípravě krému. Tato část není v receptu, udělala jsem ji pro jistotu (protože jsem si nebyla jistá, jestli je mléko vařené nebo ne - ano, je). Vezmeme plechovku Tatry/Salka, dáme do kastrůlku na mírný oheň a mícháme mícháme mícháme, asi 3 minuty (velmi snadno se připeče, takže pořád míchat). Po chvíli mléko trochu změní konzistenci a po odstavení si lze všimnout, že tuhne. Můžete však tento krok přeskočit, protože to je jediné, čím se mléko změní.

Do Tatry/Salka, lehce převařené nebo ne, přidáme máslo a smícháme. Já jsem použila ruční mixér, ale není nutný, pokud ho nemáte po ruce. Vzniklou hmotou zalijeme rozdrobené kousky těsta a důkladně promícháme. Pokud je směs více tekutá, rozdrobíme podle uvážení další těstové kousky a přidáme do směsi. Pokud vám zbude nějaké upečené těsto navíc, nevyhazujte jej - dejte si ho třeba ke snídani s marmeládou :)

Směs v míse urovnáme, aby nebylo hrbolaté, protože mísu následně překlopíme a dort vyklopíme (nejlépe na hladký) talíř. To chce opatrně - i mně se podařilo vyklopit šišatý útvar, který jsem pak dohnětla do požadovaného tvaru. Dáme do lednice na noc (nejméně však na 3 hodiny).

Recept vypadá komplikovaně, ale nejkomplikovanější (nebo nejnudnější?) na něm je mletí těsta. Dobrou chuť!

Lilie

Podzimní příjemnosti

Na spoustě blogů frčí články typu "Lovely things", tedy články s nulovou informační hodnotou, ale které se taaaaak dobře čtou :). Takže bylo rozhodnuto, že i tady se budeme opičit :) (a hlavně se na podzim dostávám do fáze, kdy se snažím všechno udělat co nejjednodušeji a co nejvíc se obklopovat pěknými a příjemnými věcmi, když se nemůžu kvůli počasí dostatečně vyžívat ve výletech a kochat se přírodou).

1) Termohrnek

Tenhle jsem dostala od svých nejlepších kamarádek, takže jednak je drahý z tohoto důvodu a druhak proto, že se dá ten papír s potiskem vyndat a člověk si tedy může hrnek vyzdobit, jak jen mu je libo. No a já neváhala, chopila se akvarelek a namalovala si "chibi Kuramu" (předobraz z Naruta), doplněného malým zerglingem ve verzi od CarbotAnimation (kuk). Není to zrovna bůhvíco, mám dojem, že leckteré dítě ze základky by se toho zhostilo lépe, ale co. Pokud odhlédnu od řemeslného zpracování, je to přesně to, co jsem chtěla a piju z něj stejně jenom já. A že se z něj pije moc dobře. Mimochodem, nejvíc ho miluji v sedm ráno při čekání na vlak. 

2) Vikingové

zdroj

Nechápu proč jsem se k tomu seriálu dostala až o prázdninách. Už se dokonce chystá vysílání ve slovenské televizi (!), takže jdu opravdu s křížkem po funuse. Kdo máte rádi silné muže, krásné ženy (nebo naopak) a věrohodné historické zpracování, jděte do toho. Jen je škoda, že zatím jsou jen dvě série. Už mi zbývá jen poslední díl a ani se na něj nechci koukat, raději si ho šetřím, aby se mi pak nestýskalo. 

3) Šála

Je fialovo - stříbrná s motivem listů, což je samo o sobě neodolatelná kombinace, je to památka na jeden super výlet a jako bonus je ještě neuvěřitelně heboučká a měkká. Byla na ní cedulka 100% Pashmina, což je dnes skoro na všech šálách, ale nevědět, jak levná byla, asi bych jí to i věřila. Už se těším, až bude větší chladno a budu se do ní moci každé ráno zachumlat (zatím je na mě a šály moc teplo, ačkoliv dneska už mě škrábe v krku, tak to od pondělí možná už bude jinak). 

4) Staré flakonky od voňavek

Jeden červený a druhý sice průhledný, oba ale s ideální velikostí a krásnými ornamenty. Dávám si do nich vlastnoručně míchané pleťové oleje (vlastnoručně míchanou voňavku neumím). Oba flakonky jsou sice zavřené ve skříňce v koupelně a tedy se jimi nemůže kochat nikdo jiný, ale já to za to dělám pořádně. A i když oleje nepoužívám každý den, vždycky mě pohled na ně jemně pohladí. Navíc věřím, že jednou nadejde příležitost, kdy jeden z nich vezmu někam na výlet, večer pak do společné koupelny na chodbě penzionu a kdy třeba pohled na ně potěší i některou ze spoluubytovaných žen.  

5) Krabičky na šperky

Jedna opět dárek od výše zmíněných kamarádek (ano, jsou úžasné) a druhá šťastný nález při vyklízení staré skříně. Obě mi sedí spokojeně na kosmeticko-nočním stolku a statečně chrání moji maličkou sbírku šperků. Ta menší náušnice a náramek po babičce, ta větší náhrdelníky a náramky. Na starší krabičce je už vidět zub času, některé ozdoby z ní odpadly, ale kdo by to řešil, když při celkovém pohledu to vůbec není vidět a když je prostě tak krásná. 

Krásný den :)

Morwen

Pupalkový olej a jeho účinky/neúčinky II.

Na základě článku, který zveřejnila Morwen o pupalkovém oleji, jsem se rozhodla podělit se i o svou zkušenost. V článku porovnám Pupalkový olej Orissu a Mastodynon. 

Narozdíl od Morwen jsem se k pupalkovému oleji dostala úplně jinak. V důsledku "hormonálních změn", jak říkali lékaři a lékařky, mě trápila bolest v prsu. I přes četná vyšetření mi poradily (a pomohly) až doktorky z Breast Unit Prague (také BU PRAGUE nebo Mammacentrum na Hájích v Praze).

Bylo mi doporučeno užívat Mastodynon nebo Pupalkový olej Orissu. Zpočátku jsem se rozhodla pro Mastodynon, kvůli jeho nižší ceně, a který se prodává v tabletách nebo jako tekutý roztok. Já jsem se rozhodla pro ten tekutý přípravek, který se prodává v lahvičkách po 50 ml, a užívala 30 kapek dvakrát denně, jak je doporučeno. Sice mi pomohl z nejhoršího, ale stále to nebylo ono. A bohužel jsem si uvědomila, že jedna lahvička vystačí přibližně na měsíc. 

Zdroj: http://www.schwabe.cz/mastodynon/

Rozhodla jsem se vyzkoušet Pupalkový olej Orissu, který mě velmi záhy příjemně překvapil. Zpočátku jsem brala dvakrát denně dvě kapsle, které jsou, jak již psala Morwen, ze želatiny a glycerolu (uvnitř samozřejmě tvoří náplň samotný pupalkový olej). Bolest výrazně ustoupila, takže jsem postupně přešla na konzumaci dvou kapslí denně a za přibližně měsíc jsem vysadila lék úplně. K úlevě dopomohly dvě balení Orissy, přičemž předtím jsem užívala také dvě balení Mastodynonu. 

Nyní se k Orisse občas na den dva vracím, když prožívám výraznější stres a znovu se ozve bolest, ale už to není časté. U Orissy chci zůstat i přesto, že se zdá, že je dražší než Mastodynon - v důsledku vydrží déle, protože vždy výrazně pomůže a zbylé tobolky si schovávám na krizové dny.

Zdroj: http://www.ona-pharm.cz/orissa/

Po přečtení tohoto článku se zdá, že je komerční a působí jako reklama na přípravek. I přesto si za svým názorem stojím, protože se u mně tobolky osvědčily (a že jsem to už nečekala). Samozřejmě, každý/á jsme jiný/á a má zkušenost nemusí zajišťovat úspěšný výsledek u jiných, ale doporučuji Orissu alespoň k vyzkoušení, pokud je možnost (a potřeba).



P. S.: I přes jistou pochmurnost (tématu) článku přeji všem čtenářům pevné zdraví a mnoho radosti do života i v těchto podzimních dnech :-) 



Lilie