čtvrtek 17. července 2014

Návštěva výstavy Secese - Vitální umění 1900 (otevřeno od 1. 11. 2013 do 31. 12. 2015)



Návštěva výstavy "Secese - Vitální umění 1900" v Obecním domě v Praze byla opět podmíněna interaktivní přípravou na ústní zkoušku, láskou k A. Muchovi a zájmem o toto období. Na výstavu mě opět upozornily plakáty, které visely v podzemí metra. Nakonec jsem se rozhoupala k návštěvě a nelitovala jsem. Úsměvné je i umístění výstavy - nachází se v secesní budově.

Oficiální stránky poskytují základní informace o výstavě: zde se dozvíte, že je výstava do konce roku 2015 http://www.obecnidum.cz/cz/vystavy/1404042012.html a zde již krátký úvod, otevírací hodiny a vstupné: http://www.obecnidum.cz/cz/secese-vitalni-umeni-1900-1404044029.html.

Plné: 150,-
Snížené: 80,-
Junioři (6-15 let): 40,-
A 10% slevu na plné vstupné mohou dostat vlastníci Opencard


Fotografovat lze zdarma, ale bez blesku.

Otevřeno je denně, od 10:00 do 19:00

Vstupenky jsou ke koupi v pokladně, která se nachází v druhé místnosti (vejdete do budovy, projdete rovně dalším vchodem a vlevo). Vpravo od pokladny jsou záchody, čisté a zdarma. Za výstavou musíte po schodech nahoru, doprava a opět nahoru.

Expozice se nachází ve dvou velkých sálech, ženám doporučuji jít nejprve do toho napravo, až pak do toho levého (nejlepší nakonec, že?).


Sál napravo obsahuje zejména čajové či kávové sety, vázy, skleněné a keramické výrobky. Jsou jasným důkazem, že se lidé chtěli obklopovat uměleckými předměty i v běžném životě, inspirovanými secesí, stylem, který se snaží zdůraznit všudepřítomnou životní sílu a odráží se v kontrastu k lidským produktům a městům. Poprvé v Evropě je pro svou krásu obdivován hmyz a umělci se jím inspirují. Charakteristické jsou pokroucené linie zobrazující proudění, žíly, onu sílu. Ale nenechte se zmást - už i v této době se objevují rovné linie, které jsou znázorněním jakési zjednodušené "přírodní linie". Secese v sobě spojuje i jiné prvky a styly. Najdete zde výrobky ze sklárny Émile Gallé nebo i pár kousků od Louise Comforta Tiffanyho.


Váza kol. r. 1900, L. C. Tiffany

Dále se v místnosti nachází i několik kousků nábytku z této doby a umožňuje si představit, jak umění tvořilo běžný kousek domácnosti ve vyšší střední třídě.




 

 

  


Mísa s dekorem tří vážek, kol. r. 1900,
Anna Boudová Suchardová

Zajímavé jsou i plakáty, které v té době prodělaly změnu - proměnily se v umělecká díla, protože již nezáleželo na tom, co oznamují, ale i jak vypadají. Pro jejich výrobu se začaly používat různé způsoby výroby, například i dřevoryty inspirované Japonskem.









Muchovy plakáty.
Na fialové části se nachází dvě skleněné mozaiky
od Franze Hofstättera, r. 1900


V tomto sále se nachází i několik plakátů Alfonse Muchy i jeho plátno určené pro pavilon Bosny a Hercegoviny pro výstavu ve Francii.














Jedna vitrína zas představuje secesi ve šperkářství. Snad každá žena zajímající se o vintage či retro by se utloukla po takových kouscích - detailní zpracování a ornamenty, kterými se vyznačují, jsou neuvěřitelné.








Nově také vytvářely díla ženy, takže je zde i pár výrodbků od příslušnic něžného pohlaví. A prozradím, že to není vše - většina druhého sálu se orientuje na ženu v době secese...
 
Kávový soubor s kuličkovými oušky, Pavel Janák (návrh),
vyrobil: Graniton, Rydl & Thon, r. 1911


Le Pater (Otčenáš), A. Mucha,
definitivní předloha pro titulní litografii, 1899

Knihařské škrobové papíry, Lilly Behrens, kol. r. 1905




Jak jsem už prozradila, druhý sál se týká žen. Ze začátku však je zde několik kousků nábytků, které jsou krásně zpracovány, jak jinak než do detailů.


Umně zpracované příbory mě naprosto nadchly. A vás? :-)

Také zde jsou vystaveny vázy ze skla a kovu; zajímavá je psací souprava z let 1910-15:




A dámy, teď to přijde...

 

Ukázka dobové garderóby. Ženy se převlékaly i několikrát denně (pokud byly zámožnější), každá událost si vyžadovala jiné oblečení. Opět si všimněte detailů na šatech, zejména krajky. 



Také nesměly chybět doplňky - rukavičky či kabelka (to, co je za botami, je pouzdro na rukavice(!)).













Takové večerní šněrovací střevíce z let 1912-15 by se mohly nosit i dnes.


Plesové toalety... Mezi lety 1912-15. V roce 1912 se potopil Titanic, možná se vám vybaví ze stejnojmenného filmu podobné šaty hlavní představitelky Rose.

 V následující vitríně byly méně honosné šaty, avšak neméně krásné.


Nesměl chybět klobouk...

 
 

... A správné botky...

Vycházkové střevíce, kol. r. 1910
  
Polovysoké šněrovací střevíce, kol. r. 1900


Pelerína z let 1900-1910 vypadá docela "moderně".

Svrchní oblečení nebylo jediné, co bylo k vidění:

Šněrovačka značky Radical, kol. r. 1905

Spodní prádlo bylo důležitou součástí. Přibližně v roce 1908 se začaly korzety prodlužovat k bokům.











 

Cílem bylo esovité prohnutí a vytvoření tzv. husí hrudi.

Podvazkový šněrovací pás, kol. r. 1910

Vznikaly první podvazkové pásy.

Vzhledem k počátkům emancipace se začalo přihlížet i k potřebám žen. Vznikaly plakáty s ženami a plakáty mířené na ženskou klientelu.



Tento je z roku 1898.



V období secese se rozmáhal i archetyp ženy zvané "femme fatale", ženy, která zosobňuje nespoutané síly, přitahující a ničící muže.


V tomto sále se nachází další místnost, kde se promítají ukázky ze starých filmů. Na protilehlé straně je obrazovka s interaktivním ovládáním, kde si můžete vytvořit vlastní secesní pokojík z exponátů. Můj byl tento:




Jenom pozor - ovládací panel k obrazovce je toto (rozuměj jednotlivá písmena):



Na zdi byly pověšeny dobové fotografie Františka Drtikola:













Také zde byla vitrína s dětskou jídelnou od Josefa Šubrta, rok 1908. Sen většiny hočiček.

Expozice má pouze dva sály, ale je tam tolik zajímavých věcí, že mně zabralo hodinu a půl, než jsem ji prošla. Spíš než pro pány bude tato výstava zajímavá pro dámy - šaty, boty, šperky, dekorace na stůl... Musím zmínit i příjemné zaměstnance (paní i pan, kteří mi pomohli najít ovládací panel k interaktivní obrazovce, byli moc milí a u pokladny mladík taky). Odcházela jsem plná dojmů a nelituji ani dražší vstupné (pro mě za 80,-).


P. S.: Za kvalitu fotek se omlouvám, jak jsem již psala, nesmělo se tam fotit s bleskem...



Lilie




Žádné komentáře:

Okomentovat